2.10.2019 od Manuela Kreissiga
46 z 50 (92%) nehod při přistání nastává kvůli kluzké přistávací dráze (zdroj: The Boeing Company). Aby nedocházelo k přistávacím nehodám spojeným s počasím, jsou letiště vybavena automatizovaným meteorologickým pozorovacím systémem (AWOS) a systémy detekce ledu (IDS).
Jak udržet povrch přistávací dráhy bez ledu?
Na letištích se pro zimní údržbu místo běžné posypové soli (chlorid sodný, ve zkratce NaCl), používají speciální chemické odmrazovací prostředky, jako je kyselina mravenčí s velmi nízkým bodem tuhnutí. Ty v závislosti na koncentraci snižují teplotu tuhnutí až na -60°C. Pasivní senzor IRS31Pro je však specializován na NaCl a nedokáže detekovat teploty bodu tuhnutí pro alternativní odmrazovací prostředky. Kromě toho vypočítává IRS31Pro stav vozovky (ranveje) pomocí bodu mrazu. Tato hodnota by byla rovněž na letištích nepoužitelná.
To je právě chvíle, kdy přijde na řadu aktivní snímač vozovky (ranveje) ARS31. Díky aktivnímu chlazení a topení určuje teplotu bodu tuhnutí nezávisle na použité odmrazovací chemikálii. Navíc je velmi snadné jej propojit s IRS31Pro. Senzory společně poskytují naměřená data (teplota povrchu vozovky, výška vodní vrstvy, teploty bodu tuhnutí, procento ledu a tření) jako otevřený protokol Lufft UMB. V konfiguračním softwaru IRS31Pro lze propojení s ARS31Pro jednoduše nastavit. ARS31Pro přenáší hodnotu teploty tuhnutí do IRS31Pro, ten poté její pomocí vypočítá koncentraci odmrazovacího prostředku. Všechny následující výpočty jsou založeny na naměřené hodnotě z ARS31Pro.
Pro zimní údržbu na letištích je použití aktivního a pasivního čidla v tandemu zásadní, pro získání přesných hodnot nezávisle na používaném odmrazovacím prostředku.