od Christiana Mörkena ze dne 04.06.2014 ( překl jc )

fotografie: rangizzz - Fotolia.com

Ozonová vrstva nad zemí může být porovnávána s deštníkem, který nás chrání před deštěm. Nachází-li se v deštníku díra, postupem času zmokneme. Nejdříve jen trochu, následně více a na konci budeme stát zcela v dešti. Ozónová vrstva obklopuje naší planetu ve výšce 14 až 35km. Je to náš ochranný štít proti velmi vysoké energii ultrafialových paprsků slunce. Pokud by se tyto paprsky dostaly neodstíněné na naší zemi, žádný život by nebyl možný. Jsou tak silné, že dokonce ani mikroorganismy by nepřežily.

Ozonová vrstva, která je pro nás životně důležitá, se neustále ztenčuje. K tomu názoru dospívají vědci a výzkumníci již po celá desetiletí. Na vině jsme tomu my sami. Jedním z hlavních faktorů ničení jsou chlorofluorohlovodíky, krátce zvané freony. Již po mnoho let je tento škodlivý plyn vylučován do vzduchu, aniž by někdo věděl, jak vysoký je jeho destruktivní účinek. Freony byly používány po dlouhou dobu jako chladivo v chladničkách a také jako nosná látka ve sprejích. Když freonový plyn vystoupá do atmosféry a jeho molekuly se  dostanou do kontaktu s ozonovou vrstvou započne reakce, která má za následek pomalý rozpad ochranného štítu.

WS301-UMB                                                              WS501-UMB

Co to ​​znamená pro člověka? Ozonová díra je zvláště výrazná nad oblastí Antarktidy, Austrálie a nad Novým Zélandem. Ultrafialové záření způsobuje zvýšené riziko vzniku rakoviny kůže. Každý, kdo chce být v létě v Austrálii a na Novém Zélandu venku, musí být chráněn před žhnoucím sluncem širokým kloboukem, musí nosit dlouhé kalhoty, trička s dlouhými rukávy a nechráněné části těla natírat krémem s vysoce účinnou ochranou před slunečním zářením s UV blokátory. Zda se ozonová díra uzavře přirozenou cestou a kdy, je stále nejisté. Světová meteorologická organizace předpokládá regeneraci ozonové vrstvy nad jižním pólem až v roce 2068 nad Antarktidou proběhne proces obnovy pravděpodobně v průběhu příštích 20 let.

Lufft vyvíjí a vyrábí tzv. pyranometry, které jsou nezbytné pro přesné měření slunečního záření. Pyranometry jsou především součástí kompaktních meteorologických stanic, jako je WS301-UMB nebo WS501-UMB. Pyranometr může poskytnout přesné informace o intenzitě slunečního záření. Tímto způsobem je možné v určitých oblastech velmi přesně monitorovat změny slunečního záření. Pomocí výsledků z měření pyranometru je možné stanovit prognózy a účinně předpovídat, kde a jakým způsobem se v budoucnu bude ozónová vrstva měnit.